Salvador
V této středoamerické zemi československá rozvědka neměla svou residenturu, to však neznamená, že se o ni nezajímala. Vše nasvědčuje tomu, že ani sovětská KGB zde neprovozovala svou residenturu.
V polovině 50. let (v roce 1957) StB vedla rozpracování jednoho čs. emigranta v Salvadoru. Šlo o Jaroslava Kreysu (nar. 19.6.1899 Praha – Žižkov, zemřel v r. 1973), který legálně opustil Československo v roce 1923, o šest let později se usadil právě v Salvadoru. Tento emigrant si zachoval český jazyk a vřelý vztah ke své bývalé vlasti. Byl rovněž činný jakožto obchodní zástupce několika čs. podniků. Styk s ním (zřejmě nejprve obchodní) navázal jeden z pracovníků čs. obchodního zastoupení v Mexiku, agent StB „Carda“ (Zdeněk Kutil, svazek reg. č. 40944, nar. 1.9.1923, svazek na něj byl veden v letech 1956 – 1960, později byl na něj veden pozorovací svazek II. správy, čili kontrarozvědky), jemu připadl úkol tohoto „typa“ rozpracovat. Vzhledem k tomu, že kontakt s ním byl jen příležitostný, bylo to z Mexika jednoduše aleko, a navíc Kreysa byl znám jako zástupce československých firem (a také vzhledem k jeho věku, bylo mu 58 let), StB usoudila, že další aktivní rozpracování nemá smysl, proto byl jeho svazek v roce 1959 archivován – o čemž je záznam ve svazku vyřazených typů reg. č. 20917 na str. 49 (číslo skenu: 109).
V 60. letech rozvědka StB neustále monitorovala situaci v Salvadoru – hlavně prostřednictvím svých mexických agentů a informátorů, šlo spíše o politické zpravodajství, nikoliv o aktivní a agresivní získávání rozvědných informací či o provádění vlivové politiky. Salvadoru je věnován jeden z podsvazků objektového svazku mapujícího Střední Ameriku a Karibskou oblast (reg. č. 10020).
Na závažné vměšování čs. rozvědky do salvadorských záležitosti jsem narazil v personálním spise jednoho z kádrových příslušníků rozvědky s krycím jménem „Kuželka„. Tento případ je pozoruhodný také svou výjimečností. Československo se v období studené války angažovalo různými způsoby v Třetím světě – dodávky zbraní či poskytování bezpečnostních nebo vojenských poradců byly poměrně časté v případě některých afrických zemí. V Latinské Americe tomu tak však nebylo – vyjma zvláštního případu Guatemaly (tajná dodávka poněmecké výzbroje pro komunisující režim presidenta J. Arbenze v roce 1953) a samozřejmě Kuby. Kromě těchto dvou specifických případů jsem však nezaznamenal, aby Československo svou tajnou zahraniční politikou (čili tou prováděnou prostřednictvím výzvědných služeb) podporovalo nějaké teroristické či diversní levicové skupiny přímo dodávkami výzbroje. Ovšem – StB často tajně finančně posilovala různé tiskové orgány protiamerických sil (ale vždy legální), podporovala či spoluorganisovala všelijaké vlivové akce namířené proti USA a pomahačům imperialismu v dané zemi, ale nikdy neriskovala dodávky výzbroje pro levicové bojůvky. Případné odhalení – tímto se tehdy argumentovalo – by značně poškodilo ekonomické zájmy ČSSR v Latinské Americe, což byl tehdy pro komunistický režim zdroj tak potřebné tvrdé měny. Proto tato forma podpory, spolu s tehdejší platnou (a převažující) v 60. letech taktikou latinskoamerických komunistických stran o neozbrojené cestě k transformaci, nebyla praktikována. Touto formou podpory se zabývala (zřejmě v rámci dělby práce) Kuba, ČLR či KLDR.
V 80. letech minulého století se situace očividně změnila – je to sice období, kdy posice čs. rozvědky v Latinské Americe byly slabší a již nesrovnatelné se „zlatým“ obdobím 60. let, nicméně i nadále v tomto teritoriu operovala.
Ve dnech 4. – 27.4.1986 byl „Klouček“ vyslán na krátkodobu misi do Nikaraguy. Mezi úkoly, které měl vykonat, byly i ty spojené se Salvadorem.
Jak vidíme na přiloženém obrázku jednalo se o:
- Zajištění přepravy daru pro salvadorskou KS (Komunistickou stranu) z Havany do Nikaraguy.
- Předání finanční pomoci zástupci politické komise KS Salvadoru.
- Předání daru federálního ministra vnitra ČSSR zástupci politické komise KS Salvadoru
- Zajištění převzetí následné dodávky zbytku zásilky.
Jak vyplývá z dalšího popisu důstojníka StB šlo o předání finanční částky ve výši 20 000 amerických dolarů, Manuel Gomez (představitel KS Salvadoru) toto převzetí stvrdil svým podpisem v sídle čs. ambasadora.
14. dubna do Managuy dorazil kubánský speciál převážející 20 beden, které Manuel převzal na čs. ambasádě o dva dny později. Šlo o bedny s municí, celkem 126 000 nábojů, které byly následně odeslány bojujícím oddílům v Salvadoru. Zásilka byla Kubánci rozdělena na dvě části, ta druhá došla s mírným zpožděním.
Zvláštní je, že v dopise adresovaném ministru vnitra, který podepsal náčelník rozvědky generálmajor Karel Sochor, v němž rozvědka žádala o povolení zmíněné cesty „Kloučka“ do Nikaraguy, byla řeč o předání pomoci salvadorským komunistům se specifikací, že jde o finanční pomoc a rozmnožovací stroje. Zdá se, že ani ministr neměl vědět v čem konkrétně ona pomoc spočívá.
V Salvadoru v letech 1980 – 1992 probíhala občanská válka při které bylo zabito kolem 75 000 lidí. Tehdejší salvadorský režim měl podporu USA, jak uvádí wikipedie: „Americká vláda se domnívala, že její pomoc vládě Salvadoru je oprávněná, protože povstalce podporuje Sovětský svaz.“ Personální spis jednoho z důstojníků československé rozvědky toto tvrzení zcela potvrzuje.
Napsat komentář