Instruktáž agenta

Sdílej:

@ stbnoBrasil 5.12.2016

Již v roce 1953 rozvědka StB získávala ochotné spolupracovníky z řad československých občanů – členů Komunistické strany Československa. Zde (viz obrázek) můžeme vidět, kterak uvědomělý příslušník rozvědky provedl vázací rozhovor se soudruhem Novákem, kterého po setkání v konspiračním bytě ve Vršovicích pak autem odvezl “na Kačerov na autobus”. S. Novák “přislíbyl” spolupráci, napsal štábní strážmistr Hronek Josef… Nově získaný agent namísto do Brazílie jel na služební cestu do Argentiny a tam, dle hodnocení jeho spolupráce, byl často neukázněný a jeho počáteční sliby se ukázaly jako plané. Spolupráce v každém případě nebyla plodná, StB na něj resignovala v roce 1958, avšak v roce 1966 se jeho odložený svazek opět ocitl v rukou soudruhů z rozvědky, neboť tentokrát agent měl jet opravdu do Brazílie…

O tom, že to druhé období spolupráce mělo být mnohem, ale to mnohem produktivnější svědčí návrh instruktáže, kterou měl provést jeden ze soudruhů z rozvědky. Počítali totiž s tím, že agent jakožto obchodní přidělenec na velvyslanectví bude rozvíjet četné kontakty s mnoha osobami a stejně tak se počítalo s tím, že se o něj mohou zajímat Američané. Na tuto okolnost měl být dobře připraven a ona příprava dle hlášení jednoho důstojníka StB zahrnovala:

V Praze dne 10. května 1966

– instruktáž

1) Obrannou instruktáž týkající se bdělosti a ostražitosti při manipulaci s tajnými materiály, při styku s cizinci, rozhovory na nekontrolovatelných místech, v bytech a pod, odposlechy, telefonáty, možnosti výjmů, kontroly písemností, co psát v dopisech zasílaných do ČSSR, jakým způsobem udržovat písemný styk se zahraničím, co hovořit a jak se chovat při event. předvedení na policii, možnosti a druhy provokací, jak v takových případech postupovat, nehovořit s manželkou o služebních věcech, či kádrových změnách apod.

2) Dodržování naprosté konspirace styku s ŘO, pro každou schůzku si stanovit vhodnou legendu, hlavně pokud jde o manželku a spolupracovníky, jak se chovat při odchodu na schůzku, kde a na jakých místech schůzky konat a jakým místům se vyhýbat, stanovení náhradních termínů schůzek a pod.

3) Sledovačka – na příkladech seznámit spolupracovníka, se základními způsoby sebekontroly před sledovačkou, zjišťovat jednotlivé orgány sledovačky, věnovat
pozornost jejich oblečení, chování, umět jednotlivé sledovače popsat, zajímat se o způsob jejich práce, jakých prostředků používají, jaké techniky používají, rovněž tak věnovat pozornost vozidlům, kterými jezdí apod.

4) Zajímat se o nejbližší okolí ZÚ a obch. odd., rovněž jako i nejbližší okolí svého bydliště s cílem zjišťovat podezřelé okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že se jedná o záchytné body sledovačky, zajímat se rovněž o různé obchody umístěné v blízkosti ZÚ, obch. odd, nebo bydliště, kterých by mohla sledovačka využívat. V případě, že podobné obchody Si osoby vytypuje jako podezřelé ze spolupráce s policií, informovat ŘO. a podle jeho pokynu se s těmito lidmi seznamovat a rozpracovávat je. V místě bydliště se zajímat o osoby bydlící v těsné blízkosti či sousedství jeho bytu, nad nebo jeho bytem a zjišťovat k nim všechny podrobnosti. Zjistí-li, že v těsné blízkosti jeho bytu budou bydlet Američané, Angličané a pod, ihned to ohlásit svému Ř0 a postupovat podle jeho pokynů.

5) Psaní zpráv – jakým způsobem zprávy psát, kde, kdy je psát, kde uschovávat, jak předávat a pod.

6) Po příjezdu a seznámení se s ofic. prací a prostředím začít s navazováním styků. Zajímat se především o osoby, jak z obchodních, hospodářských a politických kruhů, tak i o osoby, mající jakýkoliv vztah k policejním složkám. Takovým stykům se nevyhýbat, informovat o nich svého ŘO. a dále postupovat podle jeho pokynů.

7) Využít každé příležitosti k odhalování a zjišťování zájmů tamní policie, umístění jejich budov a jednotlivých složek, zajímat se rovněž o jednotlivé instituce, ve kterých jsou umístěni američtí poradci, vhodným způsobem s těmito lidmi navazovat styky a seznamovat se s nimi.

8) Z okruhu svých přátel a styků vůbec, typovat osoby, které mají k USA ZÚ nebo jiné americké instituci. Těmto osobám věnovat zvláštní pozornost s cílem získat jejich přátelství a důvěru. O každé podobné osobě se radit s ŘO a podle jeho pokynů volit vhodný způsob při dalším rozpracování.

9) Seznámit spolupracovníka se snahou hlavně Američanů, kteří se snaží naše občany v zahraničí rozpracovávat, získávat pod vhodnou legendou jejich přátelství s cílem jejich získání ke spolupráci s americkou rozvědkou. Těmto osobám a Američanům vůbec věnovat zvláštní pozornost, v žádném případě, se nevyhýbat styku s nimi, přijímat jejich pozvání, hovořit však v mezích společenských zvyklostí a v žádném případě nesdělovat žádné služební věci a nějakým způsobem se nekompromitovat. Ke své osobě při této příležitosti sdělovat jen nejznámější údaje, které si mohou zjistit ofic. cestou, prozatím se nesvěřovat svými osobními problémy apod.

10) Při styku s Američany, neb jinými, cizinci mít na vědomí, že se může jednat o rozvědčíky, kteří mají za úkol jejich postupné rozpracování a soustřeďování všech poznatků k jejich osobě t.j. charakterovým vlastnostem, zálibám, zvyklostem, stykům a pod. Nesdělovat jim žádné informace neb skutečnosti, které by je samotné neb zájmy ČSSR nějakým způsobem mohly poškodit. V případě jejich skrytých nebo i přímých dotazů na věci, které mají zůstat utajeny, vhodným způsobem je upozornit, že o podobných otázkách se nelze bavit, avšak dát najevo, že je o těchto věcech informován a zesílit tak se strany rozvědčíka zájem o svoji osobu.
Styk s Američany, neb jinou osobou na kterou by měl podezření, že jde o rozvědčíka, orgána, nebo agenta tamní kontrarozvědky, okamžitě hlásit ŘO a v dohodě s ním volit vhodný způsob dalšího styku.

11) V případě přímé nabídky ke spolupráci, ať již se strany Američanů, jiných cizích rozvědčíků, či orgánů brazilské kontrarozvědky, neodmítat striktně jejich nabídku, působit dojmem překvapeného jejich nabídkou, projevit výhrady, že s podobnou činností nechce mít nic společného, poukázat na nebezpečí této práce, na možnost prozrazení, na případné nepříjemnosti v ČSSR, dále se vymlouvat tím, že neví jakým způsobem by on mohl být prospěšný apod. Hledat další výmluvy, které by nebyly příliš přesvědčivé a vést hovor takovým způsobem, aby rozvědčík nabyl dojmu, že jedná s osobou kolísavou, nerozhodnou, charakterově nepevnou u které jsou předpoklady, že po delším naléhání na spolupráci přistoupí. Vhodným způsobem o přímé nabídce informovat ŘO. co nejdříve.

12) Jednotlivým případům podobného rázu, věnovat zvýšenou pozornost, uplatnit své veškeré umění při rozhovoru s nimi, aby zjistil co nejvíce poznatků k podobným osobám, aby nevyzradil něco důležitého, avšak aby podobná osoba neztratila o něho zájem, a dokázal si udržet s ní styk a přátelství i za těchto podmínek. Při této příležitosti vhodným způsobem vyzvědět co nejvíce o tom, co by rozvědčík vyžadoval za úkoly, jak a kde by se stýkali, způsobech spojení a pod. s cílem zjistit kde a v jaké legalisaci pracuje a pod. Podobné případy konsultovat co nejpodrobněji s ř.o. řídit se přesně jeho pokyny.

13) Heslo ke kontaktu :…

 

Tolik citace z Instruktáže. Svazek tohoto agenta je poměrně objemný a teprve ho bádáme. Nutno dodat, že doba působení spolupracovníka v Brazílii připadla na období po převratu v roce 1964 (přesněji: v letech 1966-68), čili na dobu, kdy rozvědka hodnotila prostředí pro svou práci jako nepříznivé, neboť po vojenském převratu místní kontrarozvědné síly opravdu začaly pilně pracovat a pro komunistickou rozvědku skončila sladká doba, kdy si mohla v Brazílii dělat, co chtěla.

vp

Sdílej:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *