Panama
V Panamě československá rozvědka neměla svou residenturu. To však neznamená, že se o tuto tak strategicky význačnou oblast nezajímala. Panama, stejně jako další země středoamerické oblasti, byla v hledáčku rozvědky I. správy SNB (StB) již od šedesátých let minulého století. Operativní zájem československé špionáže je zachycen v podsvazku Panama (č. 104) v rámci objektového svazku s reg. č. 10020 – Střední Amerika a Karibská oblast. Tu celou „obsluhovala“ především residentura StB v Mexiku, ale příležitostně i ta kolumbijská.
Panamci se vyskytují ve svazkové agendě StB. Není jednoduché se k nim dobrat, věc vyžaduje studium souborů nesouvisejících přímo s Panamou. Poměrně hodně Panamců najdeme v rámci Akce Manuel. Zde jde o nepřímou souvislost s StB. Další lze najít např. v objektovém svazku Organisace amerických států anebo v dokumentaci věnované činnosti rozvědky na půdě OSN v New Yorku. Je jisté, že nejméně jeden Panamec byl veden jako agent II. správy (kontrarozvědky).
Svou residenturu měl v Panamě sovětský KGB. Není však jasné, v jakém období a kdo tam pracoval. Ke své dobré známosti s panamským diktátorem Torrijosem se ve svých pamětech přiznal význačný sovětský rozvědčík, specialista na Latinskou Ameriku, N.S. Leonov. Setkal se osobně s Torrijosem. Tato země se stala objektem zájmu Kubánců již v roce 1959, čili nedlouho po úspěšném převratu v Havaně. Jak píší Christoph Andrew a Vasilij Mitrochin v knize s názvem Mitrochinův archiv (díl II) již v dubnu roku 1959 Kuba vyslala do Panamy osmdesát zoufalců, která měla po vylodění „osvobodit“ Panamu. Tento výsadek se záhy vzdal Panamské národní gardě.
Akce Manuel, navzdory tomuto neúspěchu, však u nadále zahrnovala další vysílání partyzánů či agitátorů přímo do Panamy. O jednom z těch „Manuelců“ panamské národnosti již brzy opublikuji zde na webu článek.
Napsat komentář