Adam – Luis Suarez , nejen užitečný idiot, ale i nebezpečný desinformátor

Luiis Suarez (1918 – 2003) , jedna z ikon latinskoamerické žurnalistiky. Význačný reportér mnoha mexických deníků. Pocházel ze Španělska, kde se jako mladý hoch přidal k republikánům.

Jako mexický dopisovatel ČTK byl ve styku s residenturou čs. rozvědky od roku 1961 do roku 1970. Už v roce 1963 byl za svou práci pro StB odměňován – prozatím věcnými dary (koňak, whisky, víno, hrazení výloh). V období let 1963-64 se spolupráce stala intensivnější a kontakt „Adam“ (takové dostal krycí jméno) již prováděl tisková aktivní opatření – tzn. publikoval články s tezemi, které chtěla do tisku dostat StB.

Těch aktivních opatření realisoval celou řadu a jeho činnost na tomto úseku byla československou rozvědkou hodnocena jako výborná a užitečná.

Zároveň styk (nikdy nebyl agentem, záhy vysvětlím proč.) „Adam“ byl velmi spolehlivým informátorem, poskytoval cenné informace ze zákulisí mexické politiky, ale také ze svých reportérských cest po Mexiku i Jižní Americe. Byl z hlediska směrnic, kterými se řídila rozvědka StB neverbovatelný, a to ze dvou důvodů. Byl především členem Komunistické strany Španělska, ano – Španělska, šlo totiž o původem Španěle, který po prohrané občanské válce (v níž bojoval na straně komunistikccýh podvratných živlů) přes Francii emigroval v r. 1939 do Mexika. StB měla v zahraničí zákaz verbovat jako agenty členy komunistikých stran. Druhým faktorem, který znemožňoval získání Suareze jako agenta byla ta okolnost, že byl dopisovatelem ČTK v Mexiku. Byl tudíž přímo a oficiálně napojen na Československo (kam ostatně jakožto význačný funkcionář Meznárodní organisace novinářů často létal) a to případnou agenturní spolupráci vlastně vylučovalo. Nešlo by totiž styk zakonspirovat, což se u agenturního styku předpokládalo anebo o to alespoň důstojníci rozvědky usilovali.

Z výše uvedeného vyplývá, že styk residentury s Luisem Suarezem byl veden jakožto styk legální. Jenže takový ve své podstatě vlastně nebyl. „Adam“ (Suarez nemusel tušit, že mu bylo přiděleno krycí jméno) jakožto velmi inteligentní novinář jistě brzy pochopil, že se nedomlouvá na schůzky s tiskovým ataché československé ambasády v Mexiku, ale s někým, kdo sice diplomatickou funkci skutečně vykonává, ale kromě toho se zabývá i něčím jiným, konkrétně špionáží.

To osdtatně zaznamenali i příslušníci rozvědky – zde dlužno dodat, že styk Suaréze s rozvědkou trval takřka deset let, proto tzv. řídících orgánů, tzn. rozvědčíků-diplomatů stýkajících se s mexicko-španělským novinářem bylo zákonitě více: Šimovič, Neužil, Rogl, Juřík (jde o krycí jména příslušníků StB, kteří se za tu dobu vystřídali na residentuře v Mexiku).

V jednom ze záznamů ze schůzek s Adamem Rogl poznmenal: „jsem přesvědčen, že ADAMovi je dobře známo, že při realizaci AO  [aktivních opatření – pozn. aut.] je ve styku … s pracovníky rozvědky“.

 

 

Luis Suarez na webu Encyklopedie mexické literatury

Oslavný film na yt ve španělštině: