Spolupráce StB – KGB

Sdílej:

Na webu Ústavu pro studium totalitních režimů je celá řada smluv mezi československou Státní bezpečnostní a sovětskou KGB – Výboru pro státní bezpečnost při radě ministrů SSSR.

Dohody se týkají všech aspektů spolupráce těchto služeb, včetně rozvědek. nacházíme tam hodně bodů, které hovoří konkrétně o úkolech a plánech týkajících se Latinské Ameriky, také Brazílie, kde obě rozvědky budou spolupracovat.

V tomto ohledu nejzajímavější je pro nás  Zápis z jednání mezi Výborem pro státní bezpečnost při Radě ministrů SSSR a MV [Ministerstvem vnitra] ČSSR o výsledcích a dalším rozšíření spolupráce při koordinování rozvědných a kontrarozvědných opatření a o společném provádění některých těchto opatření. Toto jednání proběhlo v Praze ve dnech 26. – 30. června roku 1961.

 

Přítomní  za sovětskou stranu:

předseda Výboru s. Šelepin A.N.

náčelník 1. HS s. Sacharovskij A.M.

náčelník 2 HS s. Gribanov O.M.

hlavní poradce VSB v ČSSR s. Pešechonov F.V.

 

Za MV ČSSR:

místopředseda vlády ČSSR  s. Barák R.

ministr vnitra s. Štrougal L.

náměstek ministra vnitra s. Kudrna J. a s. Klíma K.

zástupce náčelníka I. správy s. Drábek B.

náčelník II. správy s. Matoušek V.

 

Naše publikace vychází z dokumentu zveřejněného českou státní institucí, jejímž zákonem stanoveným zadáním je bádat a zveřejňovat historické dokumenty týkající se období dvou totalit, nacistické a komunistické, které v českém prostoru v minulosti vládly. Dokumenty byly zveřejněny v souladu s zákony České republiky.

Jde tedy o historické dokumenty, za jejichž věrohodnost ručí autorita České republiky.

Z níže uvedeného zápisu z jednání dvou rozvědek jednoznačně vyplývá fakt působení obou rozvědek a jejich spolupráce v Latinské Americe, v tom také v Brazílii.

Navíc zde prezentujeme ještě jeden dokument rovněž ze svazků Státní bezpečnosti, které jsou zpřístupněny Archivem bezpečnostních složek v Praze. Jde o objektový svazek reg. č. 80960, pořízený odborem rozvědky zabývajícím se Latinskou Amerikou, referát Argentina. Ve svazku je zaznamenána korespondence mezi pražskou centrálou rozvědky StB a residenturou v Buenos Aires týkající se spolupráce s přáteli, čili s rozvědkami socialistických zemí, v tom  také s civilní rozvědkou SSSR, čili KGB. Svazek byl založen v roce 1961 a doplňován až do roku 1964. V podsvazku věnovanému spolupráci s KGB jsme našli záznam z jednání se sovětskými přáteli, konaného v Praze, záznam má datum 15. července 1961.

Documento com registro 80960.

V tomto čtyřstránkovém dokumentu  se opakují myšlenky obsažené ve výše citovaném Záznamu z jednání, s tím, že jde nesporně o specifikaci úkolů dohodnutých na společném jednání, které se týkají výhradně zemí Latinské Ameriky. Argentinský svazek je v tomto případě důkazem, že nešlo jen o ujednání vrcholných činitelů obou rozvědek v Praze, ale že tyto závěry byly pak zaslány do jednotlivých rezidentur na americkém kontinentu, aby byly plněny – v tomto případě československou rozvědkou v Buenos Aires, ale není pochyb o tom, že tentýž pokyn obdržela také residentura v Rio de Janeiro, stejně jako i ostatní residentury v Americe. Hned první věta z “Úkolů” jasně ukazuje charakter činnosti rozvědek: “Je třeba nasadit agenturu do mexických, brazilských, argentinských a dalších latinskoamerických orgánů, které udržují spojení s USA a s jejich zastupitelskými úřady s cílem odhalovat plány a činnosti USA v těchto zemích.”

Dalším závažným úkolem bylo upevnění a obrana kubánské revoluce, za tímto cílem rozvědky měly inspirovat a organisovat projevy význačných činitelů, veřejná shromáždění, zveřejňovat články, vydávat brožury atd. Je tedy zřejmé, že v tomto případě šlo o umělé vytváření dojmu, že celá pokroková Latinská Amerika odhodlaně stojí za Kubou.

Neméně podstatným úkolem bylo rovněž “rozšiřování protiamerického hnutí” v zemích latinské Ameriky, tedy opět organisování něčeho, co jistě mělo svůj reálný základ, ale čemu bylo nutné penězi, organisací a podněcováním hodně pomáhat, protože samo o sobě by to patrně nemělo valného bytí.

Rozvědky tudíž aktivně pracovaly, ve vzájemné součinnosti, na tom, aby Latinská Amerika byla výrazně protiamerická, aby zde rázně a hlasitě zazněla podpora pro vše komunistické či socialistické. Těmto cílům měly sloužit také desinformační kampaně, organisované kádrovými příslušníky špionážních služeb Československa a Sovětského svazu, obětmi těchto desinformačních kampaní byli zpravidla američtí politici.

_______________________________________

Dlužno dodat, že nežli si Sověti v důsledku navázání diplomatických styků s Brazílií (což také bylo provedeno při součinnosti obou rozvědek) ke konci roku 1961 zřídili v Rio de Janeiro ambasádu a s ní i residenturu, docházelo k různým jiným formám spolupráce obou rozvědek. na příklad Sověti požádali StB o provedení aktivního opatření Volha v brazilském tisku. Záznam pro soudruha ministra vnitra o této operaci je datován kle dni 29.5.1961, kdy zástupce náčelníka I. správy pplk. Drábek se obrací na ministra vnitra s žádostí o odsouhlasení tohoto aktivního opatření. V této žádosti píše, že se na rozvědku obrátil sovětský poradce z KGB působící v pražské centrále StB s prosbou o uveřejnění článku v brazilském tisku, což měla prostřednictvím svého agenta v Brazílii zařídit rozvědka StB ještě před vídeňským setkáním Chruščeva s Kennedym. 13.6. téhož roku residentura hlásí do Prahy, že zařídila vytištění tří článků s požadovanými informacemi – dvou v Diário carioca a jednoho v Tribuna da Imprensa.  Později KGB požádala o otištění konkrétních tézí a StB to zařídila prostřednictvím s ní spolupracujícího známého brazilského novináře a intelektuála Osny Duarte Pereiry v listu O semanário. Podobný druh spolupráce se týkal zveřejnění článku o smrti S.Bandery v brazilském tisku, což opět na rozkaz KGB provedla československá rozvědka prostřednictvím svého spolupracovníka. Všechny tyto příklady jsou snadno doložitelné pomocí konkrétních dokumentů ve svazcích StB a jednoduchým ověřením brazilského tisku. My jsme to provedli a vše souhlasí. Jakmile se v Riu etablovala rezidentura KGB spolupráce získala nový rozměr – špion SSSR se pravidelně  setkával se svým československým protějškem a hned na místě si vyměňovali informace, zkušenosti a docházelo také k úkolování StB. Tato setkání, jakož i jejich obsah, jsou rovněž zadokumentovány ve spisech vedených československou rozvědkou.

Lze také soudit, že vůbec celé takřka dvacetileté působení StB v Brazílii patrně bylo iniciováno z Moskvy. To je pouze domněnka, na to nemáme žádné důkazy, ale selský rozum napovídá, že samo Československo sotva mohlo mít zájem se tak intensivně rozvědně angažovat v daleké Brazílii a vynakládat na to nemalé prostředky.

 

vp

 

 

Ústav pro studium totalitních režimů odkaz na stránku Ústavu, kde jsou veškeré ústavem zpřístupněné dohody a zápisy a jiné dokumenty týkající se spolupráce StB s KGB

Sdílej:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *