Tak jsme se s naším projektem bádání vlivu rozvědky StB v Latinské Americe dostali do uruguayské televise VTV, kde novinář této stanice Gabriel Pereyra ve svém programu Enla Mira věnoval celý pořad otázce agenturní spolupráce s StB známého, již nežijícího, uruguayského intelektuála Viviana Tríase. Pořad stanice odvysílala 19. října v devět večer – čili ve velmi dobrém čase. Pokud to mohu posoudit, Gabriel Pereyra téma zpracoval velmi dobře, poctivě a v rámci daného formátu určitě solidně.
http://www.vtv.com.uy/2017/10/20/►-vivian-trias-el-mejor-espia/
Na tento televisní pořad již reagovala Socialistická strana Uruguaye, jejímž dlouholetým generálním tajemníkem Vivian Trias v minulosti byl. (link zde http://www.ps.org.uy/?p=6659)
Z tohoto krátkého prohlášení signovaného podpisem generální sekretariát strany (bez uvedení jména) stojí za to citovat dvě věty:
Na dlouhé cestě k vybudování socialistické společnosti je nutné vyzdvihnout jako zásadní ideologické příspěvky kolegy Viviana Tríase, jehož osobní historie je všeobecně známá. (…)
a větu:
Nereagujeme na tiskovou zprávu založenou na dokumentaci pochybné důvěryhodnosti. Socialistická strana nešpiní dobré jméno osob, které se nemohou bránit.
V prohlášení se praví, že osobní historie Viaviana Tríase je všeobecně známá – v tom je právě ten problém, že podstatná část jeho života, zaznamenaná ve svazcích StB, dosud známá nebyla. Byla přísně tajná.
Příslušníci československé rozvědky ve své obsáhlé dokumentaci zaznamenali obrovské množství údajů, které si těžko mohli vymyslet. Agent s krycím jménem „Rios“ (čili dle svazku Vivian Trías) spolupracoval s rozvědkou ČSSR řadu let, řídilo jej několik kádrových příslušníků rozvědky – to vše jsou okolnosti vylučující možnost vedení fiktivního svazku.
Jelikož jde o osobu, ke které cítila potřebu se vyjádřit politická strana, zdá se, že jde o osobu pro historii nejen „cesty k socialismu“ v Uruguayi podstatnou a důležité okolnosti ze života není správné zamlčovat či tajit.
Dále Socialistická strana tvrdí, že zveřejněné informace se zakládají na dokumentech „pochybné důvěryhodnosti“ – jde o informace ze svazku komunistické rozvědky StB (1. správa StB). K této otázce existuje mnoho relevantních názorů historiků, kteří se vesměs shodují, že tento pramen, čili svazky StB, lze vnímat jako zdroj důvěryhodný, protože tajná služba nechtěla a nemohla obelhávat sama sebe a své nadřízené orgány – v tomto případě Komunistickou stranu Československa.
Vladimír Petrilák
Napsat komentář