Guatemala
Zde neexistovala residentura československé civilní rozvědky, což však neznamená, že by Guatemala byla mimo zájem StB.
Celou oblast Střední Ameriky obsluhovala především residentura Mexiko. Tyto státy byly rozpracovávány jako zájmové objekty, znamená to, že každá z těchto zemí měla vlastní podsvazek v rámci objektového svazku Střední Amerika. Tato dokumentace byla vedena od padesátých let.
Guatemala se ocitla rovněž v hledáčku československé vojenské rozvědky (ZS/GŠ).
StB (I. správa SNB) měla v plánu vyslat své špiony do této republiky v období let 1953/1954 r. Bylo to spojeno s politickou orientací tehdejšího presidenta Jacobo Arbenze, který akceptoval tajný nákup zbraní z Československa. Nakonec v důsledku vojenského převratu, který spoluorganisovala americká výzvědná služba CIA, byl Arbenz svržen a diplomatické vztahy s Československem přerušeny.
StB sehrála svou roli během emigrace Arbenze v Praze, tehdy posloužila jako poslíček, když se ujala role předání korespondence Arbenzovy jeho politickým souputníkům dlícím tehdy na emigraci v Mexiku.
V té době v Praze pobýval jiný význačný politický emigrant z Guatemaly, Carlos Manuel Pellecer, o kterého se zajímala již zmíněná vojenská rozvědka. V evidenci Zpravodajské správy Generálního štábu je Pellecer veden jako agent, ale prozatím nelze říci, zda skutečně oním agentem byl.
V šedesátých letech StB monitorovala dění v této středoamerické republice -zvláště odboj levicových teroristů. Zatím nejsou důkazy, že by Československo tyto partyzány podporovalo. Toto sledování situace mělo přímou souvislost s jiným úkolem rozvědky, spočívajícím v podpoře kubánské revoluce. Rozvědka se snažila získávat informace o hrozícím nebezpečí invaze či jiných diverzních akcí proti Kubě.
1961
V této souvislosti je však třeba zmínit ujednání mezi československou a sovětskou rozvědkou, které bylo dohodnuto během společných jednání o vzájemné spolupráci a koordinaci činností (26.–30. června 1961). Tento dokument byl zveřejněn Archivem bezpečnostních služeb pod signaturou A 11 i.j. 1313. Na straně 51 tohoto zápisu je uvedeno: „Bylo dohodnuto rozšiřovat protiamerické hnutí v Panamě, Guatemale a dalších zemích Latinské Ameriky. V souvislosti s tím byl v Mexiku navázán styk na osvobozenecké hnutí v Belize (britská kolonie). Podpora tohoto hnutí je zaměřena současně proti reakčnímu režimu guatemalského prezidenta YDIOGORASe, který se snaží získat toto území pro Guatemalu. Navázat spojení s emigrantskými kruhy ze Salvadoru, Panamy a Guatemaly se zatím nepodařilo…”.
To znamená, že KGB zjevně soustředila svou pozornost na tyto země a za účelem zvýšení účinnosti chtěla do této činnosti zapojit také československou StB.
Již v roce 1961 je z hlášení důstojníků StB působících na residentuře v Mexiku patrné, že česko-sovětská ujednání nebyla jen prázdnými slovy. V objektovém spisu „Guatemala“ se objevuje celá řada záznamů, z nichž je patrný zvýšený zájem o region Střední Ameriky. Lze také zaznamenat první kontakty s osobami z této oblasti. Mezi ně patří například Norman Lainfiesta z Belize (Britské Hondurasu), který v Mexiku hledal kontakt s velvyslanectvím Kuby a Sovětského svazu, aby získal materiální a finanční podporu pro boj proti USA. Tak to alespoň hlásil agent StB „Mars“ (Enrique Bordes). Residentura chtěla tuto záležitost projednat se Sověty, nevíme, zda k takovým konzultacím došlo, protože to v složce již není, ale lze předpokládat, že ano. Agent „Mars“ se v srpnu 1961 znovu setkal s Lanfiestou a upřesnil informace: jedná se o generálního tajemníka Chadecji v Belize, který je od června v Mexiku, ten měl požádat kubánskou ambasádu o pomoc ve výši 4000 dolarů na kampaň za nezávislost Britského Hondurasu. Kubáncům měl nabídnout spolupráci v oblasti zpravodajství. Agent StB tohoto politika charakterizoval jako „čestného a spolehlivého – černocha”.
Množí se také informace o vnitřní situaci v Guatemale, kde podle informací StB dozrávala lidová vzpoura proti vojenské juntě, v jejímž čele (zatím v přípravách) měla stát Guatemalská strana práce (PGT, komunistická strana).
Ve zprávách StB z tohoto období se objevuje Cayetano Barreno, označovaný jako student, pokrokový Guatemalec, který se přes Mexiko chystal odjet studovat v SSSR. Na československém velvyslanectví v Mexiku si vyřizoval vízum a hovořil s ním právě důstojník zpravodajské služby pod diplomatickým krytím. Z krátkého rozhovoru vyplynulo, že Barreno je v kontaktu s povstaleckými silami a že – jak to popsal – 50 představitelů guatemalské opozice, kteří v současné době žijí v Mexiku, nepředstavuje pro guatemalské hnutí odporu žádnou oporu, protože se jedná o nestálé a nejisté intelektuály. Na internetu lze najít informace, že Cayetano Barreno Juarez byl vysokým funkcionářem strany PGT a v roce 1967 byl zastřelen ozbrojenými silami v hlavním městě Guatemaly.
1962
V roce 1962 (v lednu) propuklo v Guatemale protirežimní povstání. O jeho přípravách a pak i o průběhu, jakož i o rozkolech uvnitř odbojového hnutí, nacházíme ve spisech StB poměrně hodně informací. Zpravidla jde o zprávy předávané mexickými agenty StB, kteří je získávali z různých, v tom i guatemalských, zdrojů. Na základě těchto informací StB, nejprve přeceňovala roli guatemalské komunistické strany (PGT) v přípravách a vedení povstání. Těžko říci, zda šlo o snahu předávat informace souznějící se sovětskými očekáváními anebo o reálné poznatky. Během času však zprávy lze označit za objektivnější – objevuje se v nich otázka ideologických a i jiných neshod mezi teroristy, role strany už není zásadní.
Výše jsem uvedl, že Československo se nezapojilo do aktivní podpory guatemalské protirežimní revolty. Není to úplně pravda, neboť československá rozvědka dlouhodobě pomáhala kubánským službám v transferu na Kubě vycvičených partyzánů (teroristů, agitátorů a pod.) do cílové země, v tomto případě do Guatemaly. Tato pomoc trvala od roku 1962 do roku 1970.
Československá rozvědka monitorovala dění v Guatemale až do roku 1971.
Napsat komentář