Venezuela

Residentura Caracas byla aktivní od března 1962 r. až do počátku 1990 r.

Prvním residentem v Caracasu byl důstojník StB s krycí jménem „Charvát“, pravé jméno: Richard Hochman nar. 29.9.1926. Do hl. města Venezuely přiletěl 30. března i hned následujícího dne zahájil práci. Tato residentura nejprve spojení s centrálou rozvědky v Praze udržovala složitě přes Rio de Janeiro. Pracovní podmínky pro rozvědku zprvu nebyly příliš pohodlné, neboť rozvědčík byl umístěn na Obchodním zastoupení ČSSR.

Prvním venezuelským agentem StB mohl být již v roce 1951  Pablo Rojas Guardia, II. tajemník venezuelského vyslanectví v Praze, který v Československu byl v letech 1950-1952. Guardia byl uznávaným novinářem, básníkem a spisovatelem, důležitým pro venezuelskou avantgardu. V jednom pochvalném textu na jeho téma můžeme o něm čísti: „Celý svůj život si udržoval úzký vztah se svou rodinou, což byla jeho hlavní podpora v jeho literární kariéře.“ Toto tvrzení je v přímém rozporu se záznamy pořízenými II. Správou StB během jeho pobytu v Praze.  Kontrarozvědka Guardiu standardně sledovala, jako vlastně každého diplomata ze Západu ho považovala za potenciálního špiona.  Toto sledování  sice nepotvrdilo podezření ze špionáže, ale vyšly najevo jiné věci. StB filmově i fotograficky zdokumentovala jeho sexuální excesy, když zpravidla v podnapilém stavu vyhledával pražské prostitutky. Toto se dělo takřka každodenně a to navzdory skutečnosti, že do Prahy za ním přijela jeho manželka s jejich tehdy ještě nezletilými dětmi. StB navíc obstavila jeho korespondenci, takže věděla o tom, že se pro svůj nezřízený život dostal do těžkých finančních potíží. Jelikož jeho pohlavní styky, které dle výpovědí prostitutek byly „nenormální“, což StB zaznamenala na filmu i fotografiích, StB předpokládala, že s pomocí těchto skutečností ho bude moci přinutit ke spolupráci. Když byl básník a diplomat Guardia konfrontován s těmito materiály spolupráci odmítl a záhy urychleně opustil Československo. Brzy poté byly přerušeny i diplomatické vztahy mezi Venezuelou a Československem. Svazek vedený na tohoto diplomata měl původně kolem 400 stran, zachovalo se jich jen 52.  Archivace tohoto torza však byla neustále prodlužována, poslední prodloužení stanovilo rok 1989, jakkoliv skutečnosti popsané v této dokumentaci zaznamenávaly období let 1950 – 1952.

 

 

další zdroj: https://shieldandsword.mozohin.ru/soyuznik/cz/fmv6989/rezident/caracas.htm

 

o residentuře KGB v Caracasu: https://shieldandsword.mozohin.ru/kgb5491/resident/caracas.htm

KGB МАКАРЧЕНКОВ Леонид Капитонович (1981 – … г.)

John Barron v knize KGB the secret work of soviet secret agents (New York, 1974) v souvislosti s Venezuelou uvádí v indexu následující kádrové příslušníky KGB:

ABIALIEV, Mikhail S.: Venezuela 52 EXPELLED

ALYABYEV, Mikhail S.: Venezuela EXPELLED 52 

BOGACHEV, Anatoli Aleksandrovich: West Germany 56-68; Venezuela 61-62; Austria 62-65; Italy 66-69 

GLOTOV, Viktor N.: Mexico 44 48; Venezuela 50-52; Mexico 53-57; Mexico 60-62; Uruguay 67-68 EXPELLED 68

KRYLOV, Lev V.: Venezuela EXPELLED 52 

MUKACHEV, Mikhail Fedorovich (alias Mikhail Ivanovich Gushchin): Venezuela 72

YAKUSHEV, Nikolai Petrovich: Venezuela EXPELLED 52

YAKUSHEVA, Aleksandra Georgevna: Venezuela EXPELLED 52