Uruguay – zřízení residentury

Sdílej:

jizni_amerika_pol98V roce 1960 se Ústřední výbor Komunistické strany Československa rozhodl zřídit novou residenturu politické rozvědky Státní bezpečnosti (StB) na jihoamerickém kontinentu. StB, její I. správa, byla tudíž pověřena provedením tohoto záměru. Ve svazku vedeného I. správou rč. 11381 mámne veškeré podstatné informace k této záležitosti. Jde o objektový svazek s názvem Čs. rezidentura Montevideo.

Z informací shromážděných ve svazku vyplývá, že residentura byla zřízena v roce 1961 a její činnost pak byla ukončena v roce 1977. Z jiného dokumentu pocházejícího ze svazku věnovaného Latinské Americe víme, že v roce 1963 rozvědka StB ještě neměla v této zemi žádného plnohodnotného agenta, leč rozpracovávala kolem 8 perspektivních typů, čili osob, s nimiž kádroví příslušníci udržovali kontakt, získávali od nich informace a jejich prostřednictvím mohli provádět i tzv. aktivní opatření, čili vlivovou politiku. Dále víme, že StB byla s to v roce 1964 se napojit prostřednictvím svých kontaktů na prostředí brazilské politické emigrace, jejíž podstatná část se usadila v Montevideu po pravicovém puči na jaře 1964 v Brazílii. Jelikož jsme se dosud Uruguayí dosud nezabývali, nejsme s to poskytnout více poznatků.

Tato země byla pro rozvědku důležitá zřejmě mj. z toho důvodu, že v 60. letech se tam v Punta del Este konaly summity význačných jiho a středo-amerických politiků a ekonomů  (tedy ze států sdružených v Organisaci amerických států, OAS), šlo o jakousi obdobu světového fórum v Davos. Na těchto summitech StB aktivně operovala – nejen sledovala obsah jednání, ale také se snažila ovlivňovat některé delegáty, aby tito plnili úkoly zadané československou rozvědkou. Dodejme, že StB se podařilo zverbovat prvního předsedu OAS, ale v době, kdy tento politik měl už zenit své velké politické kariéry za sebou – tedy nikoliv v době, kdy předsedou OAS byl (tím byl hned po jejím vzniku v roce 1948, zatímco zverbován byl ke konci 50. let), šlo o argentinského politika E.V. Corominase, kterému rozvědka dala krycí jméno “Pilar” a “Nacir”. Tento v tehdejší době známý politik a činorodý publicista byl pro StB hodnotný vzhledem ke svým rozlehlým kontaktům s politiky celé Latinské Ameriky. Nicméně spolupráce s ním byla pro StB dosti obtížná, protože „Pilar“ byl kecal a žvanil a stejně tak jeho písemné zprávy zpracovávané pro StB byly sice rozsáhlé, ale ze zpravodajského hlediska málo konkrétní a v podstatě bezcenné (jistě, ne vždy), jenže Corominas měl o sobě velké mínění a proto požadoval velké finanční ohodnocení, což pražská centrála těžce nesla. Využití tohoto problematického argentinského agenta (který rovněž byl úkolován na fórum v Punta del Este) nakonec bylo zrušeno právě pokynem z Prahy.

Níže uvedené dokumenty popisují vznik residentury v Montevideu, ve zmíněném svazku se nachází rovněž zpráva pro ministra vnitra Rudolfa Baráka, kterou podepsal náčelník rozvědky plukovník Miller a v níž podepsaný zdůvodňuje zřízení této nové residentury při československém vyslanectví. Ve zprávě čteme, že „Uruguay je zemí, vhodnou pro boj proti hlavnímu nepříteli, zejména proti USA. K tomu existuje v zemi objektivně příznivá situace, neboť Uruguay trpí na mezinárodních trzích konkurencí USA, které dumpingovými cenami svých zemědělských

přebytků se staly velkým konkurentem Uruguaye a pozvolna ji vytlačují z jejích tradičních trhů…. Tato konkurence je v zemi pociťována a lid si uvědomuje, že jsou to USA, které jsou vinny zhoršenou hospodářskou situací země.“ Miller dále poukazuje na „poměrně liberální režim“ v zemi, který dává prostor pro „provádění aktivních opatření, zejména publikačního rázu, které by pak mohly být rozšířeny do dalších zemí Latinské Ameriky“. Stejně příhodné podmínky panovaly, pokud jde o možnost propagace kubánské revoluce. Neméně důležitým faktorem byla i ta okolnost, že vzhledem k demokratickému režimu v Montevideu se země stala útočištěm pro mnohé politické emigranty, kteří „museli emigrovat před diktátorskými režimy, hlavně z Paraguaye a Guatemaly. Tyto skupiny skýtají možnost využít jich přímo pro boj proti diktátorským režimům v jejich zemích.“ Existoval i faktor ekonomicko-politický, protože rozvědka nevylučovala podstatné zhoršení agenturní situace v Argentině a kdyby k tomu opravdu došlo, bylo by možné rozvědčíky z Buenos Aires šoupnout hned do vedlejšího Montevidea – přesvědčoval ministra Baráka náčelník rozvědky Miller. Ministr vydal následně souhlas a nová residentura byla v roce 1961 zřízena.

17ce54fe72b45ead6eb38361cba0a482_1m
Guevara jako zvláštní host uruguayského presidenta Eduardo Victor Haedo během summitu v Punta del Este, 1961.

StB poslala do Uruguaye své dva kádrové příslušníky, kteří pod legendou diplomatické práce na vyslanectví měli za úkol zprovoznit špionáž. K nim samozřejmě nutno připočítat technického pracovníka zabývajícího se šifrovaným spojením.Na rok 1961 dostali 10 000 amerických dolarů.

Vladimír Petrilák, 10.6.2016

 

 

 

 

 

Sdílej:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *