Ve svazku operativní korespondence registrační číslo 80398 (podsvazek 011/4/6, stránky 225 a 226) je dokument popisující Osobní plán práce soudruha Radila na období červen – prosinec 1966. Tento plán vypracoval resident, čili šéf residentury (krycí jméno: „Pomezný“) v Rio de Janeiro po poradě se sledovačem, tedy soudruhem „Radilem“. Plán zaslali 24.5.1966 k posouzení do pražské centrály rozvědky StB.
Soudruh „Radil“ (jde o krycí jméno, to pravé znělo: Jan Říha) byl vyučeným cukrářem, který v roce 1950 vstoupil do StB, stal se sledovačem. V 50. letech pracoval jako sledovač, velitel pátracích skupin a v roce 1964 byl přeřazen k I. správě, čili k rozvědce. A hned byl vyslán na residenturu v Rio de Janeiro, kde oficiálně byl domovníkem zastupitelského úřadu, ale ve skutečnosti členem residentury rozvědky s funkcí sledovače. Tam pracoval do roku 1968, po návratu do vlasti se vrátil ke sledovačce a v roce 1975 prodělal infarkt, proto následujícího roku odešel do invalidního důchodu.
Do Ria jel bez jazykových znalostí, portugalštinu se učil až na místě. Podle posudků byl dobrým sledovačem a patrně jeho vysoká kvalifikace rozhodla o tom, že byl odeslán do Brazílie, kde se v důsledku pravicového převratu v roce 1964 zhoršily podmínky pro práci československých rozvědčíků. Šlo o to, že do převratu 31.3.64 se tam českoslovenští špioni v diplomatických funkcích pohybovali celkem beztrestně, aniž by byli nějak zvlášť sledováni místní policií. Převrat však přinesl radikální změnu – vojenský režim byl velmi antikomunistický a začal bedlivě pozorovat počínání ambasád socialistických států. Práci rozvědčíků ve zhoršených agenturních podmínkách bylo nutné jistit, zabezpečovat a právě to bylo úkolem soudruha domovníka, čili „Radila“.
Podívejme se proto blíže na obsah činnosti tohoto domovníka. Tento dokument nám umožňuje bližší poznání práce československých špionů v Brazílii. Podle plánu práce k stálým úkolům soudruha „Radila“ patřilo:
a) ověřování prověrkových tras, míst PS (předávacích schůzek) a MS (mrtvých schránek) z hlediska jejich vhodnosti, bezpečnosti a zranitelnosti, vybudovaných členy rezidentury,
b) prověrky schůzkových míst z hlediska bezpečnosti – dle potřeb pracovníků rezidentury,
c) prověrky rozvědčíků na trase proti sledování – dle potřeby,
d) obrana ZÚ (budova velvyslanectví v Rio de Janeiro),
e) zjišťovat možné opěrné body sledovačky v okolí sídla ZÚ,
f) převzít plnou zodpovědnost za fotokomoru rezidentury a její vybavení, provádět veškeré fotopráce dle potřeb operativních pracovníků rezidentury,
g) Provádět tajné foto objektů v terénu, dle pokynů rezidenta.
K dalším úkolů patřilo
samostatné vyhledávání prověrkových tras, což zahrnovalo pěší kontrolu kombinovanou s hromadnými veřejnými dopravními prostředky od ZÚ do středu města, kontrolu hromadných dopravních prostředků ze čtvrti Flamenco směrem na Leblon, trasu pro prověrku vozem rezidentury, s třemi kontrolními body a místem pro znamení. Trasu a kontrolní body, resp. přesun z jednoho bodu na druhý časově rozvrhnout pro součinnost dvou rozvědčíků. Kompletní trasu prověrky od ZÚ do středu města.
Ke každé trase měl pořídit úplnou dokumentaci.
Dále měl vyhledat nová kontaktní místa ve středu města, ve čtvrti Copacabana (s vypracováním (úplné dokumentace), následně vyhledat nová místa pro předávací schůzky a to ve čtvrti Leblon, v Jardim Botánico a ve čtvrti Betafego.
Pokud jde o místa pro mrtvé schránky, měl najít taková, která by se hodila pro ukrytí materiálů velikosti 1x15x20 cm, pět nových míst pro umístění magnetických MS.
K dalším úkolům patřilo sledování vybraných osob.
V rámci tohoto bodu se měl soustředit na amerického příslušníka Franka Gilmana, bydlícího v sousedství velvyslanectví. Měl zjistit jak časté má tento Američan návštěvy, sepsat čísla aut k němu přijíždějících, zaznamenat odjezdy jmenovaného do zaměstnání a příjezdy, i to kdo jej doprovází. Zjistit počet členů jeho rodiny, kolik má služebných, o koho se jedná, zda v domě byly provedeny technické úpravy a pokud ano, zda je provedla brazilská firma. Vypracovávat měsíční svodky sledování.
Měl také sledovat amerického příslušníka Kennona, bydlícího nad bytem jiného soudruha s československé ambasády.
U těchto Američanů šlo o určení, zda jsou pracovníky americké výzvědné služby a zda nebyli nasazeni do blízkosti československých diplomatů s cílem jejich sledování.
Kromě toho v plánu práce bylo i provedení tajných fotografií těchto objektů:
sídlo SNI, parkoviště vozů SNI, osob (min. financí)
sídlo DFSP (slepecký ústav)
sídlo policie v prostoru ulic: Av.Atlántica, Av. Copacabana a Rua Francisco de Sá
Měl se zaměřit také na kontrolu československé ambasády, namátkově prověřovat všechny kanceláře, zda někdo neukrývá psací stroje, měl kontrolovat pásky, kopírovací papíry, spisy atd. Zejména se měl zaměřit na kancelář cizojazyčné sekretářky a přijímací místnost, zda tam nebyla umístěna operativní technika.
Posledním bodem je to, že se měl věnovat studiu portugalštiny.
Inu, nebyl to žádný med být domovníkem československého velvyslanectví v Rio de Janeiro.
vp
DFSP – Departamento Federal de Segurança Pública, péředchůdce dnešní Federální policie
Napsat komentář