Chile – agenti a další

DS – Důvěrný styk, kategorie agenta

KR – Kontrarozvědka, jde o svazek vedený II. správou na osobu, která byla sledována či prověřována, nejde o agenta

TS – Tajný spolupracovník (agent) pracující pro kontrarozvědku StB (II. správu) na území Československa

	Reg. č.	krycí jméno	jméno a příjmení
	43687	Adam, Tetan	James Holger Blair	KGB
DS	44873	Talio	Augusto Olivares	DGI?
DS	44874	Tufi	Alberto Gamboa
DS	45108	Trevi	Roberto Otaegui
DS	45125	Tamtam	Leopoldo Duran
	45549	Byk	Muñoz Guillermo Buratovic
	45557	Mramor	Vladimir Marinkovic
DS	45650	Veronika	Carlos Naudon
	45682	Mix	Victor Moreira
DS	45751	Atol	Francisco Llona Allende
DS	45822	Nazar	Daniel Estay Ramirez
DS	45994	Uli	Guera Urquiza
	46363	Gol	Daniel Villablanca
	46534	Neklan	A. Alvarez (agent, emigrant v ČSSR)
	47045	Vastok	Jaime Vargas
	KR-681131 MV		Enrique Martini Araya
	TS-635778 MV		Juan  Stein (17.11.1926)
	KR-594551 MV		Luis Quinteros-Yáñez (3.10.1924)
	TS-733598_MV		Juan Vilohes Espinoza, (9.12.1951)
DS	11746	Žuk	Jader de Andrade
	KR-626364	Rotava	Juan Esteban Garcia Romero (1914-1985)

Agent „Adam“ byl během svého působení na chilské ambasádě v Moskvě řízen sovětskou KGB.

Agent „Talio“ zcela jistě spolupracoval s kubánskou rozvědkou, není však jisté, jakou formu tato spolupráce měla.

 

Několik chilských agentů bylo i po puči v roce 1973 řízeno StB mimo Chile, čili v těch zemích, kde emigrovali, takže jejich spolupráce s rozvědkou StB pokračovala i po roce 1973.

A další…

Na seznamu uvádím i neagenty, čili osoby, které nejsou evidovány v agenturní kategorii spolupracovníků čs. rozvědky. Přesto jde však o osoby, které výrazním způsobem spolupracovaly s StB a lze je vnímat jako podstatnou součást špionážní práce.

Zajímavou postavou je Enrique Martini Araya  (1931 – 2022), podle všeho jde o tutéž osobu, která takřka po celou dobu existence legální residentury rozvědky StB v Santiago de Chile patřila k nejvýkonnějším informátorům. Martini (dostal krycí jméno „Tacus“) vzhledem ke svému členství v Komunistické straně Chile nemohl být získán jako agent (platil zákaz verbování členů této strany v cizině), nicméně českoslovenští špioni neustále a soustavně využívali kontakt s ním k získávání důležitých informací o politickém životě v Chilea také o různých osobách – pražská centrála to tolerovala. Odměnou za poskytované služby byl post stálého dopisovatele ČTK v Chile, což mu dalo finanční zajištění. Pozoruhodné je však i to, že tuto oficiální funkci vykonával v Chile i po puči v roce 1973. Do své emigrace do Československa v roce 1976 neměl v Pinochetově režimu žádné větší problémy a to udivilo československou kontrarozvědku, která v souvislosti s jeho emigrací do ČSSR na něj zavedla pozorovací svazek se signaturou KR-681131. Pozorování II. správy SNB však nepřineslo žádné konkrétní poznatky, které by potvrzovaly podezření, že Martini nějakým způsobem kolaboroval s diktátorským režim. Naopak – svazkem se prolíná konstatování, že se těšil absolutní důvěře vedení Komunistické strany Chile.

Martini byl důležitým členem MON (Mezinárodní organisace novinářů), možná zde lze hledat určitou stopu – možné vysvětlení. MON dle konstatování některých historiků (např. Pawlikowicz, Leszek: Gry wywiadów – Aparat centralny 1. Zarządu Głównego KGB jako instrument realizacji globalnej strategii Kremla 1954–1991. Warszawa 2013. Na str.228 a 229 se nachází tabulka obsahující seznam krycích organizací využívaných dezinformačním odborem rozvědky KGB k propagačním účelům, na seznamu se nachází: Světová odborová federace, která od roku 1956 měla sídlo v Praze; Mezinárodní svaz studentstva, Praha; Mezinárodní sdružení demokratických právníků, Brusel; Mezinárodní organizace novinářů, Praha; Křesťanská mírová konference, Praha; a další mezinárodní organice.) jako organisace sloužila nepochybně KGB a byla pod kontrolou sovětské výzvědné služby.

Takže nešlo určitě o agenta (formálně nahlíženo), ale jeho význam pro residenturu v Chile byl neocenitelný. Byl nepochybně důležitým informátorem, který výrazně usnadnil práci československým rozvědčíkům – jako cenný zdroj byl předáván dalším důstojníků StB, kteří přišli pracovat do Santiaga de Chile (pod krytím diplomatů nebo obchodních zástupců). Za konsultace či informace dostával drobné věcné dary, jako např.  americké cigarety, hračky pro jeho děti a pod. Pomáhal residentuře seznámit se se zajímavými typy, z nichž se později v důsledku rozpracování stali agenti (např. Gamboa, Olivares), čili sehrál roli jakéhosi „typaře“, tzn. osoby, která rozvědce pomáhala ve vyhledávání rozvědně zajímavých lidí. Rozvědčíci s ním probírali i realisace konkrétních aktivních opatření – čili jeho role v rámci čs. špionáže v Chile nebyla nepodstatná, lze říci, že jakkoliv nebyl agentem, tak jeho angažmá ve prospěch StB bylo plně srovnatelné s úlohami regulérních agentů.

V roce 1966 „Tacus“ pracoval (v Chile) pro sovětskou agenturu APN NOVOSTI, takže zde máme nepřímé potvrzení jeho vazby i na Sověty (jen naiva by věřil, že bez účasti výzvědných služeb), což potvrzuje záznam StB z 20.5.1966 (podepsán resident „Dominik“), se Sověty se rozešel v roce 1967 a začal pracovat pro ČTK. Důvod jeho rozchodu s APN Novosti neznáme, ale ze záznamů vedených rozvědkou StB víme, že jej nějakým způsobem rozhořčil postoj Sovětů k němu v roce 1966, kdy navštívil Československo a Sovětský svaz – tehdy byl v Moskvě pozdržen déle, než by chtěl – proč, co se tam stalo – to nevíme, víme jen tolik, že byl kvůli tomu rozhořčen.

Martini zemřel v roce 2022 ve věku 91 let, údajně na covid.