Residentury

stát Sídla residentur civilní rozvědky I. Správy MV (FMV) Další rozvědky východního bloku aktivní v dané zemi
Argentina Buenos Aires NKVD, KGB, SB (PRL)
Bolívie La Paz KGB, DGI (Kuba)
Brazílie Brasilia, Rio de Janeiro, São Paulo NKVD do 1946, KGB, SB (PLR), DGI (Kuba)
Chile Santiago de Chile NKVD 1946-48, KGB, DGI (Kuba)
Dominikana
Ekvádor Quito KGB
Guatemala
Honduras
Kolumbie Bogota NKVD 1943-45, KGB
Kostarika KGB
Kuba Havana NKVD 1943-1952, KGB
Mexiko Mexico, Monterey NKVD 1943-45,KGB, SB (PLR), DGI (Kuba)
Nikaragua Managua KGB
Panama KGB
Paraguay
Peru Lima KGB
     Salvador
   Uruguay Montevideo NKVD 1944-46, KGB, DGI (Kuba)
Venezuela Caracas NKVD 1950-52, KGB, DGI (Kuba)

 

 

Všechny latinskoamerické residentury StB, seznam v ruštině: https://shieldandsword.mozohin.ru/soyuznik/cz/fmv6989/resident.htm

 

Seznam residentur KGB (PGU) v obou Amerikách:

Онлайн книга «Внешняя разведка СССР – России. 1946–2020 годы. История, структура и кадры» :

Мексика

1943–1945 — Василевский Лев Петрович

1945–1946 — Каспаров Григорий Павлович

1946–1948 — Кумарьян Иван Александрович

1948–1950 — вакансия

1950–1955 — Антипов Алексей Прохорович

1962–1966 — Толстиков Владимир Константинович

1966–1971 — Коломяков Борис Павлович

на 1975 — Чмыхов Борис Александрович

1980 —? — Кузнецов Святослав Федорович

 

Аргентина

1946 — Лакс Кирилл Юрьевич, и. о.

1946–1947 — Рябов Валентин Васильевич, и. о.

1947–1949 — Лакс Кирилл Юрьевич

1949–1953 — Монахов Константин Петрович

1954–1958 — Шитов Александр Иванович

1958–1959 — Монахов Константин Петрович

1960–1964 — Коломяков Борис Павлович

начало 70-х — Муравьев Василий Михайлович

1980 —? — Мосолов Арнольд Иванович

Резиденты-нелегалы

1947–1949 — Тёмпе Андраш

 

Бразилия

1946–1947 — Соколов Георгий Александрович

1962–1967 — Орлов Арсений Федорович

Резиденты-нелегалы

1955–1960 — Филоненко Михаил Иванович

 

Боливия

на 1970 — Шолохов Игорь Евгеньевич

на 1980 — Шитов Алексей Александрович

 

Венесуэла

1950–1952 — Глотов Виктор Николаевич

1981 —? — Макарченков Леонид Капитонович

 

Колумбия

1943–1945 — Антипов Алексей Прохорович

 

Коста-Рика

1971 — на 1973 — Мосолов Арнольд Иванович

 

Перу

1969–1976 — Орлов Арсений Федорович

 

Уругвай

1944–1946 — Рябов Валентин Васильевич

1966–1968 год Глотов Виктор Николаевич

Орлов Арсений Федорович

 

Чили

1946–1948 — Воронин Николай Иванович

на 1972 — Кузнецов Святослав Федорович

 

Эквадор

1971 — Шадрин Анатолий Михайлович

 

  • Rezidentury Hlavní správy rozvědky SNB v zahraničí – Teritorium Latinské Ameriky – stav v r. 1989

Pro srovnání:

V současné době má české Ministerstvo zahraničních věcí

  • počet systemizovaných míst v ústředí – 695
  • počet systemizovaných míst v zahraničí – 1058
  • počet zastupitelských úřadů – 111 (stav k 1.12.2012)

První správa Ministerstva vnitra (čili čs. civilní zahraniční rozvědka) např.

v roce 1965 měla celkem 1200 pracovníků

  • z toho v ústředí – 550
  • v zahraničí – 450
  • šifrantů a radistů – 220 (ti byli rovněž řízeni zahraniční rozvědkou)
  • residentur bylo tehdy 23

V roce 1968měla celkem 1231 příslušníků

  • z toho v zahraničí – 352
  •  a počet residentur byl tehdy – 35

(nejsou započítání agenti)

Vidíme tedy, že personálně byla rozvědka skoro stejně obsazena jako současné oficiální ministerstvo zahraničí ČR, avšak při mnohem menším počtu zahraničních „zastupitelských úřadů“ (čili residentur, budeme-li práci rozvědky považovat za neoficiální, tajnou součást zahraniční politiky). Z toho lze vyvodit závěr, že na práci zahraniční rozvědky byl v období komunismu kladem velký důraz a byla ústředními stranickými orgány vnímána jako strategicky důležitější, nežli oficiální zahraniční politika.