Residentury

stát Sídla residentur civilní rozvědky I. Správy MV (FMV) Další rozvědky východního bloku aktivní v dané zemi
🇦🇷 Argentina Buenos Aires NKVD, KGB, SB (PRL)
🇧🇴 Bolívie La Paz KGB, DGI (Kuba)
🇧🇷 Brazílie Brasilia, Rio de Janeiro, São Paulo NKVD do 1946, KGB, SB (PLR), DGI (Kuba)
🇨🇱 Chile Santiago de Chile NKVD 1946-48, KGB, DGI (Kuba)
🇩🇴 Dominikana
🇪🇨 Ekvádor Quito KGB
🇬🇹 Guatemala
🇭🇳 Honduras
🇨🇴 Kolumbie Bogota NKVD 1943-45, KGB
🇨🇷 Kostarika KGB
🇨🇺 Kuba Havana NKVD 1943-1952, KGB
🇲🇽 Mexiko Mexico, Monterey NKVD 1943-45,KGB, SB (PLR), DGI (Kuba)
🇳🇮 Nikaragua Managua KGB
🇵🇦 Panama KGB
🇵🇾 Paraguay
🇵🇪 Peru Lima KGB
🇸🇻 Salvador
🇺🇾 Uruguay Montevideo NKVD 1944-46, KGB, DGI (Kuba)
🇻🇪 Venezuela Caracas NKVD 1950-52, KGB, DGI (Kuba)
OSN New York
OAS Washington
🇨🇿 Centrála rozvědky (I. správa MV) Praha KGB v podobě poradců

 

 

Všechny latinskoamerické residentury StB, seznam v ruštině: https://shieldandsword.mozohin.ru/soyuznik/cz/fmv6989/resident.htm

 

Seznam residentur KGB (PGU) v obou Amerikách:

Онлайн книга «Внешняя разведка СССР – России. 1946–2020 годы. История, структура и кадры» :

Мексика

1943–1945 — Василевский Лев Петрович

1945–1946 — Каспаров Григорий Павлович

1946–1948 — Кумарьян Иван Александрович

1948–1950 — вакансия

1950–1955 — Антипов Алексей Прохорович

1962–1966 — Толстиков Владимир Константинович

1966–1971 — Коломяков Борис Павлович

на 1975 — Чмыхов Борис Александрович

1980 —? — Кузнецов Святослав Федорович

 

Аргентина

1946 — Лакс Кирилл Юрьевич, и. о.

1946–1947 — Рябов Валентин Васильевич, и. о.

1947–1949 — Лакс Кирилл Юрьевич

1949–1953 — Монахов Константин Петрович

1954–1958 — Шитов Александр Иванович

1958–1959 — Монахов Константин Петрович

1960–1964 — Коломяков Борис Павлович

начало 70-х — Муравьев Василий Михайлович

1980 —? — Мосолов Арнольд Иванович

Резиденты-нелегалы

1947–1949 — Тёмпе Андраш

 

Бразилия

1946–1947 — Соколов Георгий Александрович

1962–1967 — Орлов Арсений Федорович

Резиденты-нелегалы

1955–1960 — Филоненко Михаил Иванович

 

Боливия

на 1970 — Шолохов Игорь Евгеньевич

на 1980 — Шитов Алексей Александрович

 

Венесуэла

1950–1952 — Глотов Виктор Николаевич

1981 —? — Макарченков Леонид Капитонович

 

Колумбия

1943–1945 — Антипов Алексей Прохорович

 

Коста-Рика

1971 — на 1973 — Мосолов Арнольд Иванович

 

Перу

1969–1976 — Орлов Арсений Федорович

 

Уругвай

1944–1946 — Рябов Валентин Васильевич

1966–1968 год Глотов Виктор Николаевич

Орлов Арсений Федорович

 

Чили

1946–1948 — Воронин Николай Иванович

на 1972 — Кузнецов Святослав Федорович

 

Эквадор

1971 — Шадрин Анатолий Михайлович

 

  • Rezidentury Hlavní správy rozvědky SNB v zahraničí – Teritorium Latinské Ameriky – stav v r. 1989

Pro srovnání:

V současné době má české Ministerstvo zahraničních věcí

  • počet systemizovaných míst v ústředí – 695
  • počet systemizovaných míst v zahraničí – 1058
  • počet zastupitelských úřadů – 111 (stav k 1.12.2012)

První správa Ministerstva vnitra (čili čs. civilní zahraniční rozvědka) např.

v roce 1965 měla celkem 1200 pracovníků

  • z toho v ústředí – 550
  • v zahraničí – 450
  • šifrantů a radistů – 220 (ti byli rovněž řízeni zahraniční rozvědkou)
  • residentur bylo tehdy 23

V roce 1968měla celkem 1231 příslušníků

  • z toho v zahraničí – 352
  •  a počet residentur byl tehdy – 35

(nejsou započítání agenti)

Vidíme tedy, že personálně byla rozvědka skoro stejně obsazena jako současné oficiální ministerstvo zahraničí ČR, avšak při mnohem menším počtu zahraničních „zastupitelských úřadů“ (čili residentur, budeme-li práci rozvědky považovat za neoficiální, tajnou součást zahraniční politiky). Z toho lze vyvodit závěr, že na práci zahraniční rozvědky byl v období komunismu kladem velký důraz a byla ústředními stranickými orgány vnímána jako strategicky důležitější, nežli oficiální zahraniční politika.